úterý 1. dubna 2008

Náš týden aneb od pátku do pátku

Protože jsme chtěly našim ruským přátelům alespoň trochu oplatit jejich pohostinnost, domluvily jsme se s holkami, že jim připravíme něco k snědku, samozřejmě z české kuchyně. Rozhodly jsme se usmažit bramboráky a jako zákusek upéct bábovku. Myslíme si, že se nám to docela povedlo… Koupily jsme ještě pivo, nutno dodat český Zlatopramen, aby to bylo opravdu po česku. Nezapomněly jsme na kyselé zelí a mléko, abychom jim demonstrovaly, jak se české bramboráky jí.

Slavnostně jsme donesly naše výtvory na třinácté patro, aby to bylo pro pány co nejpohodlnější. Když jsme dorazily ještě o půl hodiny později (rychle se učíme), čekal nás jen pan domácí a ostatní, podle ruské tradice, přicházeli postupně. Atmosféra od samého začátku nebyla taková, jakou jsme očekávaly… Po poznámce, že už jedli a nemají hlad, nás podezřívali, že jsme bábovku koupily. Asi vypadala úplně dokonale! Nicméně, náladu to nevylepšilo!

Po několika dalších trapných poznámkách, například „Může se bramborák podávat s náplní?“ my na to: „Ano, třeba se můžou dělat se salámem nebo s uzeným.“ Jejich reakce: „To by bylo dobré, kdybyste tam to maso daly.“ , se naším jediným cílem stalo, všechny naše dobroty sníst, a co nejrychleji opustit jejich společnost…

Pokud ještě někdy budeme něco připravovat, tak jen pro ty, kterým to chutnalo... Na šestém patře jsme nenašly nikoho, kdo by pohrdnul!

V sobotu 22. 3. 2008 konečně začalo svítit sluníčko a to byl pro nás ten pravý den pro návštěvu Kremlu. Byl tak krásný den, že náladu nám nepokazilo dokonce ani zjištění, že poplatek za úschovnu batohu je vyšší než cena za vstupenku. V Kremlu se nám líbilo mnohem víc, než jsme očekávaly. Prostě jsme si to užívaly! Díky sluníčku byli lidé ještě příjemnější a vřelejší než kdy jindy. Přesto nás překvapilo, když k nám přišel Američan a sám se nabídl, že nás vyfotí u zvonu (Car kolokol). Doma jsme se divily, že my jsme na fotce celé, ale půlka zvonu chybí. Nicméně, Aleš nás uklidnil, že to mladý Američan udělal dobře, že zvon tam bude pořád, kdežto my ne… Možná je to tím, že jsme se Američanovi zkrátka líbily víc než zvon!


V neděli 23. 3. 2008 jsme navzdory dešti a sněžení vyrazily na Arbat. Mokly jsme, ale v žádném případě se dešti nepodařilo z nás smýt dobrou náladu. Což dokazují následující fotky.





































Ve středu 26. 3. 2008 jsme navštívily představení „Kolem světa za 130 minut“ v místním cirkuse. Bylo to po rusku velkolepé! K vidění zde byli akrobati na obrovském kole, téměř sebevrazi na jakýchsi otáčecích kolech, koně, akrobati-černoušci, lachtani, kteří byli naprosto dokonalí, lvi, velbloudi a také provazolezci… Zkrátka se bylo na co koukat. Ačkoliv se zde nesmělo fotit, tak naše Evči prostě nic nezastaví. Tady je pár fotek.













Páteční odpoledne (28. 3. 2008) jsme se rozhodly strávit v Novoděvičim klášteře. Nutno podotknout, že v průvodcích vypadá klášter lépe. Ale co nás opravdu překvapilo byl fakt, že společnost nám dělal předseda ČSSD pan J. Paroubek. Svět je prostě malý!

Žádné komentáře: