Mordovia-Mordvinská republika

„V Mordvinsku je VŠECHNO. Lesy, vlci, zajíci, raci v potocích, veverky, brambory a jezera.“ Tohle jsou slova našeho známého Andreje, opravdového Mordvince. Poprvé, když jsem uslyšela název Mordovia, myslela jsem si, že jsem prostě špatně rozuměla, že Andrej pochází z Moldávie. Pak jsem si myslela, že opravdu existuje smyšlený stát Monrovie, který zase znám z „trháku“ Deník princezny.
Mordovia má v sobě jak znaky chudého Moldavska, tak bájné Monrovie. Teda alespoň pro mě.

Tato republika, součást Ruské federace, se nachází asi 500 kilometrů na jihovýchod od Moskvy v Povolží. Jejím hlavním městem je Saransk a Andrej je zástupce její osmiset tisícové
populace.

S Andrejem jsme se seznámili u nás na koleji, kde dělal ochrannika (hlídače) u nás na patře. Je mu teprve 20 let, ale naivností se může srovnat s pětiletým dítětem. Přijel si do Moskvy vydělávat peníze, ale Moskva evidentně není pro něj. Jeho životní hodnoty se nepodobají těm, které sdílejí Moskvané. Mordvinsko je podle něj nejlepší místo na zemi, protože tam je „všechno.“ Co to „všechno“ znamená, jsem už psala.

Andrej a nejspíš mnoho dalších Mordvinů, kteří žijí v některé z tamních vesnic, se dokáže těšit z maličkostí. Nedokážu ani popsat radost z toho, když jsme mu darovali na kopírce vytištěnou fotografii s ním. Požádal si dokonce o naše autogramy. A sám nám nadšeně ukazoval, že on umí psát levou rukou. Když se nás ptal na Českou republiku, zajímalo ho například, jestli u nás máme švestky a brambory stejně jako u nich.

Tohle všechno je na jednu stranu hrozně roztomilé, na druhou stranu nám z toho bylo hrozně smutno. Tak obrovské rozdíly jsou mezi ruskými městy a ruskou „glubinkou.“

Ale Mordovie není jen rájem na zemi. I když teď by asi se mnou Andrej polemizoval. Obrovským problémem je tam alkoholismus a s ním spojená vysoká mužská úmrtnost, nezaměstnanost, nedostatečná infrastruktura, absolutní lhostejnost k ekologii atd. Většina z Mordvinů odjíždí pracovat do velkých měst (nejčastěji samozřejmě do Moskvy), aby živila své rodiny. Jak nám Andrej řekl, kvůli obrovské spotřebě alkoholu mnoho žen v jejich vesnici žije bez manžela. Jeho matka je jednou z nich. Tahle krutá skutečnost má do bájné dokonalé „Monrovie“ skutečně daleko. Ale Mordvinci si vůbec nestěžují. I když jim život uštědřil mnoho ran, jsou stále pozitivní. Žijí navíc přítomností – nestěžují si na to, co bylo, a nestresují se tím, co bude. Tohle je sice na jednu stranu obdivuhodné, na druhou stranu to občas zaráží. Andrej se například vykašlal na své zaměstnání ochrannika, protože chtěl být s námi. Jednoduše se sebral a odešel. Vyprávěl nám pak o tom, jak to bude v létě u nich krásné, až půjdou k jezeru a budou tam celý den ležet, opalovat se, pít pivo a povídat si. Už zbývá jen přečkat období tání sněhu, kdy jsou v jejich republice často záplavy a například v jejich vesnici se dá plout na loďce. Až opadne voda, bude zas v Mordovii „všechno.“ A my tam přijedeme…