Prostě bazén

Nedlouho po příjezdu do Moskvy jsem zatoužila i po jiném druhu pohybu, než je pomalé přesouvání se od vitríny k vitríně v muzeu. Podle zápachu chlóru v korpuse A mě napadlo, že by se v tak obří budově, jako je Lomonosova univerzita, mohl skrývat bazén. Móňa mi sice tvrdila, že chlórem páchnou tak akorát čerstvě uklizené toalety a nikoliv bazén , ale nenechala jsem se odradit a po týdenním pátraní jsem zjistila, že plavat se ve škole opravdu dá, ne však bez lékařské „správky“. Po dalším týdnu pátrání a hodinovém čekání u doktorky (ordinační hodiny jsou v Rusku spíše orientační, museli jsme si ji přivolat mobilem), jsme s Honzou vzácný papír obdrželi.
Hrozně ráda bych poradila ostatním, kam si pro „správku“ zajít, ale paní lékařka nás mile, ale jasně upozornila, ať se nikomu ani slůvkem nezmiňujeme, že jsme u ní vůbec kdy byli. Prohlídku ovšem provedla velmi důkladně, dívala se mi i mezi prsty na obou nohách, člověk nikdy neví, že.
Když jsem bazén ještě ten den šla omrknout, velmi příjemná paní mi vysvětlila všechna pravidla, která je nutná dodržovat. Nebylo jich málo. Paní byla opravdu milá, ale možná to bude tím, že prý, jak tvrdí Aleš, dost nasává. Když tak nad tím zpětně přemýšlím, asi má pravdu, byla trošku … vláčnější. Ale hodná.
Po všech peripetiích jsem dneškem odstartovala své pohybové aktivity v Rusku. S úsměvem, o kterém si myslím, že je milý, jsem se zeptala odbarvené slečny u pokladny, jestli mi může poradit, že jdu plavat poprvé. Neřekla ani bů, ušklíbla se, vzala mi můj studijní průkaz, správku a rukou mávla doprava. Pochopila jsem i tak.
Voda byla teplá, plavčice se mračila a luštila sudoku. V každé dráze šnečím tempem plavalo zhruba pět nadšenců, důchodců s barevnými modely „šápoček“. Byla jsem hrozně happy, že v mé dráze jsou jen tři . Ale jen do té doby, co se ženščina přede mnou zastavila, plyvla do vody a hlasitě se vysmrkala. Trošku se mi zvedl žaludek, ale rozhodla jsem se to brát sportovně. Přece jen jsem ale nakonec odešla trošku dřív, protože ve vedlejší dráze se strhla hádka dvou drsných chlapíků ve starodávných modelech brýlí, kteří do sebe vrazili. Nemusím být u všeho.